Uplatnění zásady „zvíře není věc“ má vliv na způsob, jakým se vlastníku zvířete hradí škoda na tomto zvířeti způsobená. Uplatnění této zásady především znamená, že zvíře by již nemělo být vnímáno pouze jako věc, ale jako živý tvor. Při posuzování vzniklé škody, by měl být brán ohled též např. na citový vztah vlastníka tohoto zvířete k němu. Proto např. v otázce náhrady škody se vlastník zvířete může domáhat nejen náhrady skutečně vzniklé škody na tomto zvířeti, ale rovněž by bylo možné uvažovat o náhradě újmy nemajetkové (tzv. přiměřené zadostiučinění).
Cyklista jedoucí po chodníku mimo značenou cyklostezku se dopouští porušení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť po chodníku může cyklista kolo pouze vést, a to ještě za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení chodců.
Způsobí-li takový cyklista svou jízdou škodu, pak za takto vzniklou škodu odpovídá dle § 2910 NOZ a je povinen nahradit poškozenému (v tomto případě vlastníkovi psa) co svým jednáním způsobil. Dle NOZ musí k takovémuto porušení zákona dojít vlastním zavinění, jedná se tedy o tzv. subjektivní odpovědnost, kdy musí být prokázáno zavinění škůdce (cyklisty). NOZ nicméně v tomto případě stanoví domněnku nedbalosti, když v § 2911 uvádí, že způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Zde jde o projevení zásady, že neznalost zákona neomlouvá.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že způsobí-li cyklista jedoucí po chodníku škodu, nese za ní odpovědnost. Co se týče způsobu a rozsahu náhrady škody způsobené zraněním zvířete, lze odkázat na výše uvedené ustanovení ohledně náhrady výdajů spojených s léčením zvířetem, i když tyto převyšují cenu zvířete.
V tomto případě tak lze vlastníkovi zraněného psa jedině doporučit pečlivě shromažďovat veškeré listiny dokládající náklady spojené s léčením psa a následně se domáhat na cyklistovi náhrady těchto výdajů. V otázce nároku na náhradu i jiné vzniklé škody, by bylo nezbytné tyto nároky posuzovat vždy podle konkrétních okolností daného případu.
Mgr. Lukáš Tomeček, právník
