Málokterý majitel má psa, který by se nebál bouřky nebo ohňostrojů. Většinou ale stačí přítomnost lidí, aby se náš hafík bát přestal. Někdy se ale může projevit vážnější problém…
„Žádám vás o radu. Mám fenku labradorku ve věku 6 let, která se bojí bouřek. Od minulého týdne, od poslední bouřky každý večer, když se setmi, začne hrozně kňučet a kouše nám dveře do bytu až má krvavé tlapky a tlamu. Takže s ní musíme být večer doma. Můžete nám prosím, poradit?“ napsal nám čtenář Radek Ripa. O odpověď jsme požádali psí psycholožku MVDr. Hanu Žertovou.
Pes potřebuje mít pocit bezpečí
Dokud se psi bojí jen při bouřce a jejich strach není zcela panický, pomůže jim společnost lidí, kterým důvěřují, a nějaká bezpečná skrýš.
Takže venkovní pes by měl mít možnost zalézt do kouta prádelny, kůlny, stáje apod., a jeho lidi by tam měli být s ním a něco mu povídat nebo broukat. Ovšem jakmile začne pes panikařit, už přestává vnímat přítomnost lidí a chová se docela bezhlavě. Buď se snaží za každou cenu utéct pryč a vleze do nějaké roury nebo díry někde na poli či v lese, odkud pak nemůže ven, nebo se snaží dostat do domu (i cizího) zavřenými dveřmi a okny, přičemž se většinou škaredě poraní, o škodách na domě nemluvě.
Pes bytový v „rozumném“ strachu zaleze k páníčkovi do postele nebo pod stůl, za sedačku, do koupelny, a když jsou jeho lidi doma a chovají se jako by nic, většinou bouřku přečká bez velké újmy. Panikařící bytový pes se třese, kulí oči, dýchá jako lokomotiva a cpe se do docela malých tmavých prostor (pod vanu, za pračku, pod postel) nebo lítá po bytě a rozhrabává postele, sedačky, koberce, koš s prádlem ve snaze dobře se zahrabat.
Největší pohromou je, když vznikne tzv. generalizace strachu. To znamená, že pes začne panikařit při každé situaci nebo úkazu, které byť jen vzdáleně souvisí s bouřkou (zatažená obloha, průvan, pohyb záclony, jakýkoli třaskavý zvuk nebo světelný záblesk atd.). Také často propukne těžká separační úzkost, protože pes se bojí zůstat na hrůzu sám.
Panický strach je třeba řešit s lékařem
Panický a generalizovaný strach je potřeba řešit s veterinářem. V případě, že se strachový podnět vyskytuje jen občas a netrvá dlouho (řádově pár dnů), předepíše lékař anxiolytika nebo trankvlizery. Jde-li o setrvalý strach úzkosti a podnět se vyskytuje dlouhodobě nebo došlo ke generalizaci, je potřeba psa léčit pomocí dlouhodobě podávaných antidepresiv. Před podáním takových preparátů je nutné zevrubné vyšetření psa, aby se minimalizovalo riziko nežádoucích účinků léků především na srdce a ledviny. Výběr správného léku i dávkování je individuální, na řadu léků může pes reagovat docela jinak než člověk, takže psovi rozhodně nelze podat libovolný lék, který majitel užívá např. na lepší spaní.
Autorka: MVDr. Hana Žertová
O autorce:
Hana Žertová je veterinární lékařka, která se ve své profesi zaměřila na behaviorální medicínu psů a koček. Tento obor studovala především v systému postgraduálního vzdělávání veterinárních lékařů v Německu. V roce 2009 natočila televizní seriál Polepšovna mazlíčků, vydala několik knížek o častých problémech psů a koček, publikuje v odborných časopisech a přednáší chovatelům i veterinárním lékařům. Ve školkách pro štěňata učila majitele lépe psům rozumět, vybudovat pěkný vztah a předcházet poruchám chování. Z těchto zkušeností čerpá její poslední knížka Od štěněte ke psu.
Pingback: Nejčastější nemoci psů: Vnitřní parazité. Jak je poznat a jak jim předejít - Mazličkoviny