Turecká angora též známá jako angorská kočka patří k nejstarším kočičím plemenům na světě. Značné oblibě se v Evropě těší už od 16. století, kdy se stala oblíbeným mazlíčkem především u šlechticů. V Turecku je dodnes považována za národní plemeno, které je náležitě chráněno. Jejich chovu se věnuje i tamější zoo v Ankaře, která má pobočku specializující se na chov čistě bílých angor.
I přes svou značnou popularitu, bylo plemeno na počátku 20. století téměř zapomenuto. Mohla za to narůstající obliba koček perského typu, které v té době zcela ovládly chov. Naštěstí se angory zachovaly právě v Turecku, odkud se opět rozšířily do celého světa. Tam je místní lidé považují za posvátné a věří, že od koho přijme angora pamlsek, tomu vyplní jakékoli přání
Popis plemene
Turecké angory se vyznačují poměrně dlouhou a příjemně hebkou srstí bez podsady, za kterou vděčí především genetické mutaci, nikoli selektivnímu výběru člověka. Právě tento fakt výrazně odlišuje jejich historii chovu od ostatních plemen. Jejich štíhlé a elegantní tělo je i přes svou jemnou stavbu svalnaté. Zadní nohy jsou o něco delší, něž ty přední. Dlouhé končetiny jsou zakončeny malými oválnými tlapkami s meziprstními chomáčky chlupů. Ocas je dlouhý, huňatý a měl by být níže než tělo. Na první pohled vás jistě zaujmou i její velké, špičaté uši, které jsou dobře osrstěné s chomáčky chlupů uvnitř boltců. Charakteristické jsou pro ně elegantní pohyby a ladnost. Spatřit je můžeme v typicky bílém zbarvení i v téměř všech barevných variantách srsti i očí. Jedná se o středně velké polodlouhosrsté přírodní plemeno, které dosahuje váhy od 2,5 do 5 kilogramů. Na rozdíl od většiny ostatních koček dosahují angory fyzické dospělosti až ve dvou letech.
Péče o tyto exotické krásky je poměrně snadná. Jejich srst nemá sklony k cuchání, a proto nevyžaduje žádnou speciální péči.
Povaha turecké angory
Turecké angory jsou nesmírně láskyplné, vnímavé i temperamentní. Vyžadují nepřetržitou lidskou či kočičí společnost, proto se doporučuje chovat je minimálně po dvou. Se svým majitelem si vytvářejí pevné citové pouto a doslova ho pronásledují na každém kroku. Milují dlouhé hodiny mazlení i nejrůznější příležitosti ke hře. Jejich domov by tedy rozhodně měl obsahovat mnoho hraček a prolézaček. K jejich oblíbené činnosti bezesporu patří šplhání a lov. Díky své velké inteligenci se poměrně snadno zvládnou naučit nejrůznější kousky, jenž jsou typické především pro psy. I přes svou citlivou povahu, jsou tyto kočky proslulé svou agresivitou na výstavách. Změna prostředí je pro ně velkým stresem, což způsobuje značné obtíže při vystavování. Skvěle si však rozumějí s dětmi a poměrně dobře vycházejí i s ostatními kočkami a psy.
Čistě bílé kočky často trpí hluchotou
Čistě bílé angory (především s modrýma očima) jsou známé svou náchylností k hluchotě a tím spojeným problémům s rovnováhou. Právě z tohoto důvodu se přistoupilo ke šlechtění dalších barevných variant, které nedoslýchavostí už netrpí.
V případě, že tedy toužíte po milujícím mazlíkovi, kterému věnujete většinu vašeho času, jsou turecké angory pro vás jako stvořené.
Autor: Zdeňka Kudová
