Bukefalos, Bucephallos nebo Búkefalás – toto všechno jsou obdoby jména nejslavnějšího koně starověku, věrného hřebce vládce Alexandra Makedonského. Byl to nejslavnější kůň z období klasické antiky.
A proč dostal nejslavnější kůň antiky právě jméno Býčí hlava? Snad podle vyžehnuté býčí hlavy, snad podle svých divokých očí nebo opravdu podle tvaru hlavy. V historických pramenech je zmínka o tom, že měl jedno oko modré. Vraník s bílou hvězdou na čele prý pocházel z nejlepšího thesalského chovu. Filip Makedonský koupil Bukefala roku 343 př. n. l. za sumu, která by se v dnešní době dala přepočítat na částku půl miliónu korun. Panovník koně zakoupil, avšak nepočítal s jeho náturou. Kůň byl nápadně velký ve srovnání s tehdejšími koňmi. Statný černý hřebec byl naprosto nezvladatelný, už jen pokus osedlat ho byl nad lidské síly. Nesnesl na hřbetě žádného člověka a starý král nevěděl, co si s koněm počít.
S hřebcem si poradil až Alexandr
Ke zvířeti se dostal v té době deseti až dvanáctiletý královský syn Alexandr. Se zaujetím pozoroval černého hřebce v ohradě, až nakonec odhalil jádro problému – vždyť kůň se bál vlastního stínu! S opatrností se přiblížil ke zvířeti a obrátil ho čelem ke slunci. Kůň neklidně stříhající ušima netrpělivě sledoval chlapce, který zlehka vyskočil na jeho hřbet, avšak nehnul ani brvou.
K nevíře přihlížejících se hřebec dal na chlapcův pokyn do pohybu, dokonce i nacválali v lehkém tempu. Kůň překonal sám sebe, Alexandr zkrotil nezvladatelné zvíře. Král Filip svému synu daroval hřebce se slovy: „Makedonie je pro tebe příliš malá.“ Od té doby na Bukefala nikdo jiný do jeho smrti nesedl.
Je jisté, že na něm Alexandr projel všemi místy svých tažení. Jednou byl Bukefalos dokonce odcizen kmenem Uxiů. Rozlícený Alexandr začal okamžitě jednat. Nechal rozhlásit po širém okolí zprávu, že pokud mu nebude kůň vrácen, budou všechna úxijská města srovnána se zemí a lidé v nich pobiti do jednoho. Kmen se Alexandra zalekl natolik, že se Bukefalos šťastně dostal zpět ke svému pánovi.
Poslední zpráva o životě černého hřebce pochází z roku 326 př.n.l. Makedonský král tehdy táhl směrem k Indii, kde se u řeky Hydaspés rozpoutala bitva s vojskem krále Póra. Při jejím překračování zasáhla Alexandrova koně nepřátelská střela. Zvíře s vypětím sil doneslo jezdce na břeh. Ještě večer onoho dne Bukefalos zemřel na následky velice těžkého zranění ve věku třiceti let. Byl pohřben ve městě Džalalpur Šarif.
Na jeho počest nechal Alexandr založit město Alexandreia Bukephalos, které se dnes jmenuje Dželum a leží v pákistánském Pandžábu. Makedonec svého hřebce o moc dlouho nepřežil. V Babylóně, nedlouho po návratu z Indie, podlehl horečce. Zemřel ve věku třiceti tří let.
-shar-
