V minulém díle jsme si objasnili, jak vypadá psí ucho zevnitř a co všechno může postihnout vnější zvukovod. A jak to vypadá v horším případě?
Pokud zůstane zánět neléčen (nebo nedoléčen, případně pokud se opakuje), přechází do chronického stadia, kdy kůže zvukovodu produkuje stále víc sekretu, ve kterém se množí bakterie a hlavně kvasinky. Ty způsobují zduření kůže a tím i zúžení zvukovodu, omezenou cirkulaci vzduchu a obtížnější čištění, čímž vzniká začarovaný kruh opakovaných a v podstatě neřešitelných zánětů, které způsobí poškození až prasknutí bubínku a průnik bakterií do středního a vnitřního ucha, což způsobí trvalé poškození sluchu a v krajním případě může vyvolat zánět mozku.
Jak poznat, že má pes zánět středího ucha
Zánět středního a vnitřního ucha je stav podstatně závažnější, projevuje se kromě zaníceného ucha též enormní bolestivostí a poruchami rovnováhy – pes nosí hlavu na stranu, nenechá si zpravidla ucho ani prohmatat, natož řádně prohlédnout. Při tomto stavu se podávají širokospektrální antibiotika celkově (v tabletkách) a do ucha se lijí maximálně čisticí kapky, protože některá antibiotika mohou při prasklém bubínku střední a vnitřní ucho poškodit. Téměř vždy se odebírá vzorek sekretu na bakteriologické vyšetření a následné určení citlivosti k antibiotikům (pro případ, že první antibiotika nezabírají, víte zhruba po týdnu, která potvůrka v uchu škodí a čím ji lze cíleně zlikvidovat). Samozřejmostí bývá i podání analgetik na několik prvních dní. Podle stavu a reakce na léčbu je pak možný důkladný výplach ucha v sedaci, buď ihned, nebo po několika dnech léčení, kdy už ucho není tolik bolestivé. Ani tak ovšem nelze zaručit, že se vyhneme trvalým následkům, někteří psi nosí doživotně hlavu na stranu i bez viditelné bolestivosti a citlivosti ucha, poněvadž byl zánětem pravděpodobně mírně poškozen rovnovážný systém ve vnitřním uchu, při opakovaných a chronických zánětech může pes předčasně ohluchnout. Z ucha je velmi blízko k mozku – sluchové nervy jsou v podstatě výběžkem mozkové tkáně – a některé bakterie dokážou projít poškozenou výstelkou vnitřního ucha do mozku a způsobit zánět mozkových plen nebo mozku, což je život ohrožující stav vyžadující velmi intenzívní léčbu.
Jak infekcím předcházet?
Jak tedy těmto stavům předejít? Pokud jsou psí uši čisté a bezproblémové, je velmi rozumné si jich nijak extra nevšímat, maximálně otřít vatou nebo papírovým kapesníkem maz z ušních záhybů, pokud tam je (z našich mnoha psů jsme hlídali uši pouze jednomu, ostatním se do nich tak v půlročních intervalech podíváme a seznáme, že jsou ukázkově čisté a není třeba se jimi zabývat). Pokud ucho produkuje nadměrné množství mazu, je dobré maz rozpouštět speciálními kapkami a uši začít čistit. Zvýšená tvorba mazu může být velmi mírným projevem alergie (nebo jiného kožního problému) a nemusí psovi vadit, ale maz brání pohybu chloupků a cirkulaci vzduchu ve zvukovodu, čímž se vytváří příznivé podmínky pro růst bakterií a následný zánět. Maličko hůř jsou na tom psi se sklopeným ušním boltcem, protože tam je cirkulace vzduchu trochu omezena, ale není to pravidlem, týká se to hlavně plemen s predispozicí k různým kožních nemocem (kokři, baseti, šarpejové,m.j. i němečtí ovčáci), i v rámci plemen jsou linie psů zdravých a nemocných.
Čisticí kapky jsou vyprodukovány farmaceutickými firmami ve spolupráci s veterináři. Jejich složení se u různých firem trochu liší, ale úkolem všech je zředit a rozpustit ušní maz, desinfikovat ucho a dělat nežádoucím bakteriím trochu těžší život. Většina kapek je schopna poléčit i počáteční stadia zánětu.
Použití čisticích kapek je velmi jednoduché – do ucha se nakape poměrně velké množství, klidně 10 – 15 kapek, zvukovod se promasíruje a pes se pustí. Pak je dobré počkat asi 5 minut, nechat pejska svobodně oklepávat, a až po chvilce uši vyčistit. U velkých psů stačí vatou na prstu, u malých psů lze viditelné části zvukovodu vyčistit ušním tamponkem. Do hloubky se raději nepouštějte, není to nutné, většinu mazu pes vyklepe na boltec.
Ucho je možné čistit ve velmi variabilních intervalech, čistě podle potřeby. U „jen“ špinavého ucha stačí čistit 1-2x měsíčně, u chronických a opakujících se zánětů je třeba čistit alespoň 1-2x týdně, v počínajícím stadiu zánětu (zjistíte-li při pravidelném čištění, že ucho je špinavější nebo citlivější na dotek) lze ucho vyplachovat i 3x denně po několik dní, čímž se někdy vyhnete návštěvě veterináře a podávání antibiotik. Pokud už pes antibiotika nakonec dostane, vyčištěním ucha alespoň 1x denně zlepšíte jejich průnik ke kůži zvukovodu a zkracujete dobu léčení.
Autorka: MVDr. Marta Skrejvalová
Vystudovala Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně, promovala v r. 1997. Od té doby praktikuje v Praze, s krátkými přestávkami vyplněnými mateřskými povinnostmi. V práci se specializuje na stomatologii, nemoci močového a reprodukčního systému a cytologii.
K jejím koníčkům odmala patřila zvířata, jako malá se pilně věnovala entomologii, poté přesedlala na větší zvířátka – koně a psy. Dnes se zabývá zejména chovem a výcvikem psů, mimoto má doma kočky a malé hospodářství. Se psy se věnuje zejména záchranářskému výcviku, okrajově agility a dogdancingovým trikům.
