Pokud chcete o někom říci, že „dupe jako slon“, važte slova. Toto až čtyřtunové zvíře se totiž pohybuje přes svou váhu velice tiše. Takže když budete třeba v Indii, všimnete si, že jste měli v zádech slona, až když vás předejde…
Je to tedy pouhý mýtus. Slon chodí naprosto neslyšně. A to díky speciálně uzpůsobeným nášlapům. Ty jsou opatřeny pružnými vazivy, roztahujícími se při každém kroku do šířky a vytvářejí tak větší plochu chodidla. Což tlumí zvuky, které by jinak tento kolos při chůzi nepochybně vydával.
Stejně tak mylné je rčení, že někdo chodí jako „slon v porcelánu“. Toto zvíře je na své nohy velice opatrné a pečlivě se, pokud není ve stresu, při chůzi vyhýbá ostrým kamenům a větvím. V porcelánce by tedy klidně mohl dělat skladníka.
Slon má nohy jako druhé uši
Je tu ještě další důvod, proč si slon na své nohy dává pozor. Slouží mu jako citlivý seizmograf. Zaznamenává i nejmenší vibrace. Ty vyvolává svým mohutným troubením, které obsahuje složky infrazvuku, pro člověka neslyšitelného. Chce-li sdělit do širokého okolí, že je v ohrožení, vydává svým troubením až 120 decibelů. Kmity se přenášejí nejen vzduchem, ale také půdou. Ostatní sloni takovéto kmitání zaregistrují i v mnohakilometrové vzdálenosti.
Jeho nohy přitom fungují jako velmi účinný zesilovač těchto vibrací. Na patě chodidel má tukové polštáře, sloužící mu jako „seismická čočka“, soustřeďující chvění do slonových kosti. To putuje až do středního ucha, kde ho zachytí impozantní kladívko. Slon tedy doslova slyší tyto signály, poslané půdou.
Kdy slon opravdu dupe
Pokud se tento kolos rozzuří, nebo je ve velkém ohrožení, staví se na zadní a celou svou váhu potom padá na přední nohy. Opět ale nejde o klasické dupání. Zvíře tak rozechvěje zemi natolik, aby otřesy varoval nepřítele, že je opravdu velký a těžký.
