VIDEO: Ani v dospělosti nikdy nebude větší než vaše kotě. Tomu se ostatně podobá po celý svůj život. Cejlonská kočka je ale přesto velmi obratná ve větvích stromů a ve své domovině patří i ke zdatným predátorům.
Jak už sám název napovídá, pochází toto plemeno ze Srí Lanky, dříve Cejlonu. Její blízkou příbuznou je potom kočka indická a co do velikosti soupeří už jenom s africkou kočkou černonohou, o které se toho ale ví ještě méně než o naší cejlonské.
Čím se živí ve volné přírodě, nikdo pořádně neví
Cejlonská kočka dorůstá do maximální délky 35 až 48 cm, váží mezi 1,1 až 1,6 kilogramu. Má šedou, šedohnědou nebo načervenalou srst s rezavými tečkami. Z temene hlavy se jí táhnou čtyři charakteristické tmavé pruhy. Právě pro svou srst (ale i maso) je stále lovena místními domorodci.
Nejraději má hustou vegetaci a kamenité oblasti, ale občas se zatoulá i do osídlených oblastí, kde ji v polích lákají drobní hlodavci. Čím se živí v přírodě, není příliš známo. Předpokládá se, že její kořistí jsou především malí obratlovci, ale byla spatřena i s takovým úlovkem, jakým je velký netopýr. Je to noční šelmička, která přes den odpočívá v korunách stromů a dutinách.
Zatoužili jste po ní jako po domácím mazlíčkovi? Máte smůlu
Ačkoliv se dá podle místních kočka cejlonská velmi snadno ochočit a je z ní pak přítulný mazlíček, v Česku ani okolních státech ji neseženete, i kdy byste nabízeli hromadu peněz. Jde o ohrožený druh (ve volné přírodě jich je už jen kolem 10 000), její prodej je mezinárodními úmluvami zakázán, a navíc není schválena ani jako chovné plemeno.
Naživo si ji můžete prohlédnout jen v ostravské a liberecké ZOO, kde se jejím chovem profesionálně zabývají a daří se je i úspěšně rozmnožovat.
Foto: Pavel Vlček (ZOO Ostrava) a archiv
