VIDEO: Snad žádné jiné kočičí plemeno s výjimkou ragdola nemá tolik psích vlastností a zálib, jako právě inteligentní a hravá siamka. Ráda vám bude u všeho asistovat, ještě raději se baví a klidně si ve vašem bytě „vyrobí“ z nábytku a zařízení cirkusovou manéž. Chcete-li oddanou kamarádku, věrnou svému pánovi, je siamská kočka ideální volbou. Její uhrančivé modré oči si vás podmaní stejně, jako její nezávislá, aktivní povaha…
Siamská kočka patří mezi krátkosrstá plemena kočky domácí. Má charakteristické zbarvení. Její obličej, tlapky a ocas jsou tmavé, tělo pak světle čokoládově hnědé. Váží obvykle 2,5 až 6,5 kg.
Siamské kočky byly společnicemi na panovnických dvorech
Původ tohoto plemene sahá nejspíš do 14. století. Siamská kočka pohází ze Siamu, dnešního Thajska. Traduje se, že si na jejich dlouhé štíhlé ocasy odkládaly prsteny siamské princezny. Aby prsteny nesklouzly, chránily je proti tomu zalomené ocasy těchto koček. Do Evropy se siamské kočky dostaly v 19. století, kde poprvé sklízely obdiv na výstavě v Londýně v roce 1871. Koncem 19. století se její zalomený ocas stal žádaným atributem, dnes je však považován za vadu.
Siamka – kráska s trojúhelníkovou hlavou a modrýma očima
Siamské kočky jsou středně velké a jejich zadní nohy jsou delší než přední. Vyznačují se pevným a svalnatým tělem, jejich tlapky jsou malé, oválné. Tyto orientální krásky jsou typické svým trojúhelníkovým tvarem hlavy a ušima. Dominantním rysem jsou stejně tak modré oči, které jsou navíc šikmo posazené. Siamky mají krátkou, výrazně lesklou srst a dlouhý, tenký ocas. Vybarvuje se zhruba do tří let věku. Zajímavostí je, že koťata tohoto plemene se rodí čistě bílá. Nohy, ocas, uši a nos ztmavnou siamským kočkám až později.
Ráda bývá středem pozornosti
Podobně jako většina atraktivních žen bývá i siamská kočka ráda středem pozornosti. Miluje mazlení a hlazení. Když se jí něco nelíbí, hlasitě své nálady projevuje. Stejně tak vám dá ovšem všem okolo najevo i svou spokojenost.
Jak chovat siamskou kočku?
Siamská kočka je na chov nenáročná. Potřebují pouze kvalitní stravu bohatou na bílkoviny. Ani jejich krátká srst nepotřebuje žádnou zvláštní péči. Stačí, když ji svému mazlíčkovi jednou týdně vykartáčujete.
Siamskou, orientální, seyšelskou nebo balinéskou ?
Tělesné charakteristiky všech těchto čtyř plemen jsou stejné. Čím se od sebe navzájem odlišují, je barva očí a srsti, případně délka srsti.
- Siamská kočka – má intenzivně modré oči a typické odznaky, jako je maska na obličeji, nohy a ocas.
- Balinéská kočka – dlouhosrstá varianta siamské kočky s intenzivníma modrýma očima. Srst je středně dlouhá, jemná až hedvábná, na krku tvoří zpravidla límec.
- Seyšelská kočka – je siamská kočka, která se vyznačuje bílou barvou v odznacích. Oči má intenzivně modré. Bývá dlouhosrstá i krátkosrstá.
- Orientální kočka ( jávská kočka, jávanka) – má jednotné zbarvení po celém těle a zářivě zelené oči. Vyskytuje se v dlouhosrsté i krátkosrsté variantě.
Barevné varianty siamek: Bílá – bez odznaků, seal point – černohnědé odznaky, red point – červené odznaky.
Některé další variety: Chocolate point, Blue point, Lilac point, Cream point atd.
Autorka: Hana Raiskubová
Já bych jen doplnila k těm barvám – siamky můžou mít úplně všechny kočičí barvy (tj. černá, červená, čokoládová, lila a všechny želvovinové varianty, i jejich zesvětlené provedení, s bílou i bez bílé), ale vždy budou „point“. Point zbarvení, jinak také siamské ředění barvy, znamená, že zbarvení kočky se plně projeví jen v odznacích – na koncových částech těla (nohy, ocas, obličej a uši), které jsou chladnější než trup. Zbytek těla je vybarven ve velice světlém odstínu původní barvy. Jak kočka dospívá a její tělesná teplota v porovnání s kotětem postupně trochu klesne, i zbarvení se stává sytější, odznaky však vždy zůstávají dobře patrné. Toto zajímavé zbarvení způsobuje jediný gen, který zodpovídá za distribuci pigmentu. Toto s sebou zároveň bezpodmínečně nese modré oči (i pigment v duhovce je ovlivněn tímto genem).
Point zbarvení má ještě jednu zajímavou vlastnost – je recesivní. To znamená, že aby se projevilo navenek, musí zvíře od rodičů obdržet 2 kusy potřebného genetického vybavení, tj. oba jeho rodiče musí mít daný gen. Pokud zvíře má pouze jeden tento gen, stává se skrytým nosičem point zbarvení, ale vidět to na něm není. Takže pokud někdo spáří zvíře ve zbarvení point s partnerem bez tohoto genu a těší se na point-koťátka, má smůlu – všichni budou úplně klasicky zbarvení.