Milující, ušlechtilé, většinou mírné kočičí plemeno věrné a oddané člověku. Díky typicky zploštělému čumáku na první pohled vypadá spíše jako zamračené. To je ve zkratce atraktivní perská kočka.
Robustní zvíře, které se může pyšnit dlouhou a krásnou srstí, na rozdíl od siamek rozhodně neoplývá přehnanou aktivitou. Spíše než nejrůznější divoké hry a strhávání záclon ji láká podřimování a lenošení na gauči. V lepším případě zůstává pozorovatelem, než aby se čehokoli účastnila aktivně. I když vás tato kočka nebude vtahovat do svých lumpáren, rozhodně byste si jako budoucí chovatelé měli její koupi dobře rozmyslet. Toto významné plemeno kočky domácí by si měl pořídit pouze ten, kdo je ochoten věnovat spoustu času pravidelné péči o srst. Právě huňatá paráda řadí peršanky mezi nejoblíbenější a chovatelsky nejfrekventovanější plemena vůbec. Pořídit se dá v průměru od dvou do deseti tisíc korun, cena výstavních kusů se ovšem může vyšplhat mnohonásobně výš.
Peršanky, domácí mazlíčci na šlechtických dvorech
Perské kočky patří mezi nejstarší čistokrevná kočičí plemena. Vyvinuly se pravděpodobně z pouštních a stepních koček. Do Evropy se dostaly v 16. století nejspíš z Iránu, Arménie, Turecka či Iráku. Vznikly křížením dvou plemen, které do Evropy přivezli cestovatelé Fabri de Peiresac a Peitro de la Valle. Peršanka, jak se perské kočce říká, začala velmi brzy v aristokratických kruzích symbolizovat bohatství a moc, a byla proto oblíbeným domácím mazlíčkem na šlechtických dvorech.
Výsledek cíleného šlechtění? Více než šedesátka barevných typů
Šlechtění se datuje teprve od konce 19. století a původně mělo za záměr pouze uchovat roztomilý obličej této kočky. Časem však šlechtící mánie přerostla ve snahu vyvinout co nejvíce nových barevných typů. Proto dnes můžeme obdivovat více než šedesátku různých zbarvení peršanek, přičemž perská kočka s krátkou srstí se nazývá exotická kočka. Stejně jako kočku perskou ji lze obdivovat ve všech barevných varietách. V USA později vyšlechtili perskou kočku s extrémně krátkým nosem – tzv. moderní typ. Na výstavách se ovšem kontroluje, zda nemá toto plemeno extrémně úzké nosní dírky a zda se jí dobře a snadno dýchá. U nás se tento tzv. moderní typ objevil díky západním vystavovatelům až po roce 1989.
Gaučový povaleč s dětským výrazem
U perské kočky se klade velký důraz právě na její dětský vzhled. Má krátký široký nos a plochý obličej, na němž zaujmou především oranžové nebo měděné oči. Perská kočka váží 3,5 až 7,5 kg. Mívá zavalité tělo a krátké robustní nohy. Ocas má krátký s hustou srstí. Srst je hustá, dlouhá, hedvábná, měkká, nadýchaná a krásně lesklá. Kolem krku tvoří perské kočce bohatý límec.
Na výstavách se u peršanek nejvíce hodnotí celkový vzhled, stavba těla, barva očí, kvalita srsti a kondice. Perské kočky patří k nejklidnějším a nejméně aktivním kočičím plemenům. Nejsou nijak hlučné a nevadí jim samota. Přesto se rády mazlí a jsou velmi přítulné.
Nakupte kondicionéry a kočičí šampony
Perská kočka přitáhne vaši pozornost nejen díky výrazu, ale hlavně pro svou bohatou srst. Naštěstí si v regálech v dnešní době vyberete z celé řady speciálních kvalitních kosmetických přípravků, které vám péči o hustý kožich peršanek usnadní. Podle některých chovatelů není potřeba perskou kočku česat každý den. Stačí ji údajně občas vykoupat v kvalitním kočičím šamponu a kondicionéru a při sušení srst dobře pročísnout. Jiní zase každodenní česání doporučují, aby se předešlo plstnatění srsti. Pokud k tomu přece jen dojde, místo s takovou srstí opatrně vystřihněte. K péči o srst peršanky se doporučuje sada hřebenů, zejména jemný hřeben a hřeben s širokými zuby, dále zubní kartáček na srst v obličeji a drátěný kartáč na náprsenku. Odborníci také radí posypat srst občas pudrem.
Původně modré, dnes i kouřové, stínované a žíhané
Variabilita barev u perských koček je široká. Perská kočka může být jednobarevná či dvoubarevná, želvovinová v černé, bílé, modré, čokoládové, červené či krémové a dokonce v barvě lila. Narazit můžete také na peršanky s kouřovou, stínovanou, závojovou či žíhanou kresbou v různých barvách. Křížením perské a siamské kočky vznikla v 50. letech 20. století kočka s různě barevnými odznaky.
Autorka: Hana Raiskubová
