Ačkoliv se to tak nezdá, je cesta od hárání fenky k úspěšnému porodu dost složitá. Nejlépe to funguje, když se nám to vůbec nehodí – tedy neplánované krytí často končí úspěšně, ovšem to není cesta, kterou se chce většina chovatelů psů vydat.
Pokud chceme naši fenku nechat plánovně zabřeznout, je nutné se na to připravit. V první řadě je potřeba uvědomit si fakt, že štěňata bez komplikací odnosí a porodí jen zdravá, fyzicky i mentálně vyspělá fena. Jakékoliv zdravotní potíže mohou vést k mnohdy až fatálním komplikacím. Tohle je třeba brát jako základ. Dále je vhodné v klidu si vysledovat hárací cykly naší feny.
Hárání
Většina fen hárá pravidelně dvakrát ročně (na rozdíl od divokých psů a primitivních plemen, kteří hárají jen jednou ročně). Dochází k tomu na jaře a na podzim – ale ani toto nemusí být pravidlem. Nejdůležitější je, aby hárání bylo pravidelné. Období hárání (tedy říje) obvykle trvá 18-21 dní a je ve své první polovině provázeno krvavým výtokem. Ale u některých fen je hárání a jeho projevy jen těžko rozpoznatelné. I délka doby říje se u jednotlivých fenek liší.
Jakmile máme hárání fenky dostatečně zmapováno, můžeme pomalu přistoupit k výběru vhodného partnera a následnému krytí. Vysledovat přesně dny, kdy bude krytí úspěšné, není zrovna jednoduchá záležitost a ne vždy se tak spojení vydaří. Většinou lze úspěšné krytí uskutečnit mezi 10. a 12. dnem. V této situaci se můžeme spolehnout na chování fenky – psa k sobě nepustí dříve, než nadejde ta pravá chvíle. Dny, lze určit i vizuálně podle povahy výtoku – jakmile přestává být krvavý, nastávají plodné dny.
Krytí
Často se ale stává, že za psem je třeba cestovat a fena tam nemůže trávit více dní, než je ke spojení nutné. Zde už nastupuje moderní medicína. Provede se veterinární vyšetření a dle hladiny progesteronu v krvi fenky lze určit plodné dny s téměř naprostou přesností v několikadenním předstihu. I tak je třeba počítat s tím, že krytí bude trvat déle, než jeden den. Doporučuje se překrývat obden tak dlouho, dokud jsou pes i fena k aktu svolní. Tedy minimálně dvakrát.
Abychom měli jistotu, že se krytí podařilo, musíme čekat zhruba 20 dní od doby krytí. Pak je již možné potvrdit graviditu ultrazvukovým vyšetřením. Určení počtu štěňat sice pomocí ultrazvuku stoprocentně přesné není, k potvrzení březosti bohatě postačuje.
Březost
Březí feny často mění své chování. Nejběžnější bývá, že se stávají mazlivějšími, více odpočívají, mnohdy se také hned zpočátku objevuje zvýšená chuť k jídlu. Ale ani opačné změny nejsou neobvyklé. Některé feny se stávají obezřetnějšími, podrážděnějšími, kontakt až tak nevyhledávají – ale chuť k jídlu se zvyšuje i u nich.
Ze začátku březosti fence režim nijak upravovat nemusíme. Délky procházek a jejich intervaly zachováváme stále stejně dlouhé, pouze krmiva můžeme hned od začátku dávat více. Postupem času, jak se fence zvětšuje děloha spolu s plody, procházky zkracujeme, fenku necháme určovat tempo. Nakonec volíme krátké procházky, raději zkrátíme intervaly mezi nimi.
Průměrná délka březosti u fen psa domácího je 63 dní. Ale většinou se pohybuje mezi 59 a 68 dny. Proto ke konci březosti věnujeme fence zvýšenou pozornost. Už by měla dávno být seznámena s porodním boxem a pobývat v něm. V boxu máme deky, či hadry, ať si může fena hrabat a připravovat pelíšek. Den porodu se dá určit pravidelným měřením tělesné teploty – v den porodu teplota klesne o jeden stupeň Celsia. Fence teplotu měříme vždy ve stejnou hodinu, nejlépe ráno – během dne totiž teplota kolísá a tak by nám to nijak nepomohlo.
Porod
Ačkoliv i fenky psa domácího povětšinou porodí samy a bez komplikací, přesto je dobré u porodu být. Hodně fen je bez přítomnosti svého pána neklidných. Navíc porod trvá docela dlouho, fenka se během něj někdy potřebuje vyvenčit, musíme sledovat, kdy co dělá, aby se nám žádné štěňátko neztratilo. Také je dobré vědět, že fena porodila opravdu všechna štěňata. Pokud nevíme dopředu, kolik jich je a přesto máme pocit, že fenka v sobě stále nějaké má, musíme kontaktovat našeho veterináře. Pokud přesný počet známe a fenka všechna neporodí – tedy pokud od posledního porodu uběhnou dvě a více hodin, je třeba ihned volat veterináře. Situaci lze ještě zachránit.
Naštěstí tedy většina fenek problémy u samotného porodu nemívá. Překousnutí pupeční šňůry také zvládají samy (pokud ne, šňůru přetrhněte, ale prsty, ne nůžkami – délku zachovejte zhruba 4cm od bříška štěněte). Horší je to už s krmením, kdy ne všechna štěňata poctivě sají. Dalším problémem bývá pohyb feny, kdy hrozí riziko zalehnutí některého ze štěňat (zvláště, je-li jich hodně).
Podávání doplňků stravy během březosti feny konzultujte s veterinárním lékařem. Běžné krmivo můžete rovnou vyměnit za speciální pro březí fenky, tím určitě nic nezkazíte. Po samotném porodu pak můžete zvýšit podávání kalcia, fence bude chybět. Ale nepřehánějte to, nejlépe se opět poraďte s veterinářem.
Po porodu hlídejte váhu štěňat, u fenky samotné je důležité, aby měla dostatek mléka. Pokud tomu tak není, po poradě s veterinářem zvolte vhodný umělý příkrm. O odchovu štěňat si povíme někdy jindy.
Naprosto ideální je, pokud můžete fenku hned druhý den po porodu vzít na vyšetření k Vašemu vetrináři. Může tak hned odhalit některé komplikace, které by v budoucny pro fenku mohly mít fatální následky. Je taky dobré, aby prohlédnul štěňata. To je důležité hlavně kvůli vrozeným vadám, ale ani u psů, kteří na ně netrpí, není na škodu vědět, zda jsou v pořádku. Kupírování ocásků se provádí do 5. dne od narození, takže aní zde není dobré marnit čas.
Tak, snad vám článek aspoň v něčem pomohl, případně vám více osvětlil situaci ohledně háraní, krytí a březosti fen. Realita často nebývá tak jednoduchá, jako tomu bývá v knihách, ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Pokud opravdu chcete štěňátka, budete do toho muset skočit rovným nohama. A já vám přeji, ať se Vám to vydaří a zdárně dorazíte k cíli – předání zdravých štěňátek novým, spokojeným majitelům.
Autor: David Navara
