Plemena psů do městského bytu: Francouzský buldoček, společník pro lenochy

Tento vysloveně společenský psík patří v posledních letech k velmi žádaným, a tedy módním plemenům. Tomu odpovídá i poměrně vysoká cena za psa s průkazem původu. Tu ale bohatě vyváží povaha francouzského buldočka, který se od vás nehne na krok, rád si spolu s vámi bude hrát stejně jako lenošit.

Po svých předcích zdědil povahu, které se říká „buldočí“. Vyznačuje se tedy určitou tvrdohlavostí a zarputilostí. Tuto vlastnost francouzského buldočka ale můžete snadno korigovat, pokud se jeho výchově budete důsledně věnovat už od štěněte.

Původ je překvapivý

Možná vás to překvapí, ale dávným předkem toho malého roztomilého psíčka byla tibetská doga. Od té se později odvozují plemena menších dogovitých psů, z nichž jednu větev tvoří právě francouzský buldoček. K čemu jeho pradědečci původně sloužili, je další překvapení. Tito psi, stejně jako řada jiných, byli vyšlechtěni ke kruté kratochvíli především chudších anglických dělníků, tedy k zápasům s býky a se psy. Díky úspěchům v arénách se malým dogám začalo říkat „býčí“ psi. A to kolem roku 1630, kdy se poprvé objevuje termín „bulldog“.
Zápasy mezi zvířaty byly zakázány roku 1835. To ale k zániku nevedlo buldoků, byli naopak dál šlechtěni. Jedna část chovatelů upřednostňovala zachování pracovních vlastností svých psů a začala je křížit s teriéry. Vznikla taka skupina, označovaná (nesprávně) jako bojoví psi. Jiní se ale rozhodli vyšlechtit z buldoků malá společenská plemena.

Proč francouzský?

Průmyslová revoluce v Anglii vzala práci tisícům řemeslníků, kteří se ji vydali hledat do Francie. Přivezli nejen rodiny, ale také své malé buldočky. Ti se zde měli křížit s jinými plemeny, například mopsy, a měl tak vzniknout právě francouzský buldoček. Jeho původ ale kvůli chybějícím záznamům není zcela jasný. Jedna z teorií například uvádí, že jde o francouzské plemeno, které s těmi anglickými nemá nic společného. Malí buldoci měli být na území Francie chování už dávnými Kelty…
Původně byl spojován s chudinou, ale velmi brzy se stal miláčkem i v těch nejvyšších společenských kruzích. První chovatelský klub byl založen v Paříži už roku 1860. Rychle se zabydlel také v Americe, v USA patří k nejrozšířenějším plemenům a získal tu přezdívku Frenchie.

Francouzský buldoček vyhoví i lenochům

Je to velmi veselý, hravý a vysoce inteligentní pes. Nemá ale rád samotu, proto by si ho neměl pořizovat nikdo, kdo bude víc v práci než doma.
Francouzský buldoček je přes svou odvážnost a sílu také velmi citlivý. Hluboce ho zasáhne, když zvýšíte hlas nebo budete používat tvrdá slova. Plácnutí novinami je pro něj trest nejvyšší, proto byste s tímto výchovným prostředkem měli velmi šetřit.
Díky své inteligenci se snadno učí. S výcvikem je ale dobré začít hned od štěněte, a to spíše vlídným zacházením než tresty. Je to extrovert, milující společnost. Rád si hraje s malými i většími dětmi, nejvíce ho potěší, když vás svými kousky pobaví.
Nemá lovecké instinkty a téměř neštěká, což je další důvod, proč je vhodný i do paneláku. Pokud se přece jenom začne hlasitě projevovat, měli byste zpozornět – je to také výborný hlídač a upozorní vás na cizí lidi nebo nebezpečí.
Nejdůležitějšími věcmi jsou pro život francouzského buldočka pohodlí a žádné problémy. Neočekávejte od něj žádné sportovní výkony, spokojí se spíše s kratší procházkou a pak si s vámi rád zalenoší. Je to dáno tím, že se kvůli krátkému čenichu rychle zadýchává a špatně se chladí. Proto mu zvláště v horkých letních dnech věnujte zvýšenou pozornost, aby se nepřehřál.