Původně šlo o čistě lovecké plemeno, dnes je ale pro svou přátelskou povahu a oddanost stále oblíbenější jako domácí mazlíček. Jezevčík má navíc za sebou dlouhou historii, sahající až do 14. století.
Původ má v Německu
Říká se mu také norník a zvíře, které je jezevčíku velmi podobné, najdete i na obraze lovu na lišku, namalovaném někdy ve 14. století. První zmínky o jezevčících jako takových pak lze zachytit v německých knihách už na konci 16. století. Tehdejší jamníci nebo jezevčí psi byli postupně kříženi s dalšími menšími psy, především teriéry, až vzniklo plemeno, jaké známe v mnoha podobách dnes.
Standart jezevčíka byl vypracován v roce 1879, první klub chovatelů pak překvapivě vznikl v Anglii v roce 1881. V Německu byl Teckel klub založen v Berlíně roku 1888. Ještě na začátku minulého století byl u nás jezevčík poměrně vzácný. Český klub vznikl v roce 1937 a například hraběnka Pavla Kinská měla proslulou chovatelskou stanici Stradina
Povaha
Pokud si chcete jezevčíka pořídit, musíte vzít v potaz, že jde původně o plemeno, určené k lovu jezevců a lišek. Při pohybu v norách (k čemuž má uzpůsobené dlouhé, nízké tělo) se musel spoléhat jen a jen na sebe, pán mu pomoci nemohl. Musí se umět rychle a samostatně rozhodovat. Tato jistá samostatnost mu zůstala a při nedostatečné výchově se z něj stane nezvladatelný paličák.
Pro pes potřebuje alespoň základní výchovu. Je ho ale nutné k poslušnosti vést laskavě a vlídně, křik a bití povedou jen k tomu, že se zatvrdí. Na druhou stranu se rychle a rád učí, zvládnete s ním i aportování.
K dětem se nehodí
Pořídit jezevčíka na hraní dětem se pro jeho dominantní povahu nedoporučuje. Ihned di dítě podle smečkové posloupnosti zařadí pod sebe a bude se také podle toho k němu chovat.
Nic pro gaučové povaleče
Počítejte také s tím, že jezevčík je vysoce aktivní nezbeda, na gauč se s vámi povalovat určitě nebude. Musíte mu poskytnout dostatek zábavy a her. Krátkou procházkou kolem paneláku ho také neuspokojíte, miluje dlouhé procházky nejraději v lese. Za to se vám odvděčí nesmírnou oddaností a láskou.
A ještě jedna rada na závěr: Jezevčík je sice malý, ale hlas má jako německá doga. Pokud bydlíte právě v paneláku a chcete se sousedy vyjít, je třeba ho od malička odnaučovat zbytečnému štěkání.
Mám jezevčici a je nesmírně oddaná celé naší rodině a to i malému synovi. Je to největší mazel a gaučák jakého jsme měli. Procházky má ráda ale z počátku na ně chodila ve smyku protože doma bylo lépe.
Máme již druhého drsňáka a plně souhlasím s tím co jste napsala.
Ja mám hladkosrtého a pánko je na gauči najspokojneší. Keď bol malý dlhé prechádzky boli super, ale keď už bol z neho dospelý pes, tak urobiť čo treba a šup na svoj gauč pekne domov :-). A najradšej má zaliezť si do svojho tulipytla a tam chrnieť. Takže jazvedčíka do bytu by som sa nebála. Ale pravda je tá, že pri výchove treba naozaj tpezlivosť a žiadny krik.
Co je to za blbost, jezevčík není vhodný dětem?
Mám již druhého a oba od malička vyrůstali s dětmi, stejně jako jsem já kdysi vyrůstala s jezevcikem, nikdy jim nijak neublížili, naopak byly nezluční kamarádi. Znám spoustu lidí kteří to potvrdí. A že jezevčík není gaučák? 😀 😀 😀
Naši jezevčíci se dožili 17 a 18 let. Byli to největší kámoši pod sluncem, hravi,
mazlíčci, měli rádi gauč i les .ve dvou byli smečka a uměli i lovit.vladka
Máme třetího jezevčíka v řadě, každý jiný. První pokousal všechny děti v tlupě, ne moc ale aby věděly kam patří, paměť jako slon. Druhý byl Jekyl a Hyde, doma vlídný tolerantní šlechtic přehlížející chyby poddaných, venku ochotný položit bez zaváhání život za rodinu, postavil se i útočícímu vlčákovi. A třetí od každého trochu.
Máme pětiletou fenku trpasličího jezevčíka, která miluje jak gauč, tak procházky a děti se s ní nebojíme nechat. Je to rodinný mazel.
Máme pátého drsnosrstého jezevčíka a na toto plemeno nedám dopustit. Předposlední byl takový expert, že o jeho lumpárnách by se dala napsat kniha. Všichni jsme ho ale bezmezně milovali, ostatně jako on nás, a navždy nám po něm bude smutno.
Mým životem prošlo hodně ras,ale jezevčík zvítězil. Už mám pátou fenku dlouhostrstého jezevčíka a je to miláček rodiny.Gauč je skvělý, nošení hraček a hra na honěnou taky,les je fajn,když není moc škaredé počasí. Rekordmankou věkem byla ta předposlední-úctyhodných 19 let. Jitka