Všichni jistě známe berušku, latinským názvem Coccinella septempunctata, slunéčko sedmitečné. V Evropě jde o nejznámějšího brouka hned vedle mandelinky bramborové.
Polokulovitý 10 mm tvar berušky zdobí červeně zbarvené krovky se třemi tečkami a společnou známou sedmou tečkou. Pojmenování vzniklo z latiny septem – sedm a punctum – tečka. Larvy berušky jsou šedé, nahnědlé s černými a žlutooranžovými někdy červenooranžovými skvrnami.
Vajíčka samiček můžeme najít v různých štěrbinách, na spodních stranách listů, kde se po týdnu vylíhnou a zakuklí. Čím je teplejší klima, tím je vývoj rychlejší. Nový mladí jedinci mají krásně sytou červenou barvu, oproti tomu slunéčka, která přezimovala jsou tmavě červená až hnědá. Mláďata, která přezimují, se příští rok množí a následně na to pak ještě tutéž sezónu umírají.
Nejčastějším výskyt slunéček je všude tam, kde jsou mšice a červci, kterými se živý larvy i dospělý broučci. Jejich výskyt v zahradách je velmi vzácný, aktivně bojují proti mšicím na ovocných stromkách i okrasných dřevinách, pouhý jeden jedinec spořádá za svůj život až 600 mšic. Jsou proto vítanými pomocníky všech zahrádkářů.
Berušky jsou ohrožené nejvíce chemickými postřiky, kdy si při záchraně stromků nevšimneme jejich výskytu a postříkáme je chemií. Ostatní predátoři si ne beruškách moc nepochutnají, při ohrožení slunéčka vylučují oranžovou tekutinu, která je pro predátory, ptáky jedovatá, nechutná a raději se tedy beruškám vyhýbají. Člověk je tak tedy jediným nepřítelem berušek.
