Pokusím se v tomto článku vysvětlit důležité pojmy, které by měl každý trenér kteréhokoliv zvířete, včetně člověka, velmi dobře znát. Pomůže Vám to nejen v pochopení procesu učení Vašeho pejska, ale také do jisté míry v běžném životě, např. v partnerském vztahu.
V roce 1904 se narodil Burrhus Frederick Skinner, známý americký neobehaviorista, který prováděl sérii pokusů, při kterých zkoumal, do jaké míry formuje chování odměna. Kolem roku 1950 popsal Operantní podmiňování, rozlišil druhy důsledků chování, popsal procesy provázející operantní podmiňování, rozlišil negativní a pozitivní posílení. Z objevených procesů pana Skinnera vycházíme dodnes, protože se nejedná o uměle vytvořenou metodiku, ale o popis skutečného procesu učení.
Operantní podmiňování je způsob učení, kdy se pomocí odměňování či trestání formuje pravděpodobnost a četnost výskytu spontánního typu chování (tedy operantu). Pro příklad, cokoliv, co Váš pejsek udělá (ať je to zvukový projev, pohyb určitým směrem, dotyk konkrétní částí těla nějakého místa či předmětu, pohled na nějaké místo či předmět, atd.) je operant, pokud Vy anebo kdokoliv jiný (či prostředí apod.) odměníte konkrétní operant, pak se do budoucna zvýší jeho četnost výskytu. Naopak, pokud po daném operantu nikdy odměna nepřijde, chování bude do budoucna vykazovat snížení četnosti výskytu, až nakonec úplně vyhasne.
A byl to právě již zmiňovaný B. F. Skinner, kdo popsal dva druhy důsledků chování (posílení, trest) a posílení ještě dále rozdělil na pozitivní a negativní.
Trenéři zvířat, anebo chcete-li psů, vymezují odměny a tresty čtyřmi základními pojmy – pozitivní odměna a pozitivní trest, negativní odměna a negativní trest. Trénink psů je možné vést pomocí pozitivního posilování, negativního posilování či velmi rozšířenou a používanou kontrastní metodou.
Ještě než se pustím do vysvětlení jednotlivých pojmů, je důležité, abyste pochopili správně význam jednotlivých slov. Pokud hovoříme o pozitivních či negativních odměnách a trestech, výraz pozitivní neznamená pocit, neznamená, že je to něco příjemného a my bychom se tedy např. u pozitivní odměny usmívali. Stejně tak výraz negativní neznamená, že je to něco nepříjemného. Tato dvě slova bychom mohli klidně nahradit znaménky plus a mínus. V případě použití slova pozitivní si klidně představte znaménko plus, pokud je tedy v tomto pojetí něco pozitivní, znamená to, že něco přidávám. V našem případě přidávám buď odměnu anebo trest. Naopak místo slova negativní si představte znaménko mínus, pokud je tedy v tomto pojetí něco negativní, něco odebírám. Opět můžu odebírat odměnu anebo trest.
Odměnou pro Vašeho psa je cokoliv, co je mu příjemné, co má rád a co si přeje. Velmi četnou odměnou je sociální kontakt s lidmi či jinými psy (např. pohled, očichání, setkání, pohlazení), dále jakákoliv aktivita (např. běh, skákání, triky, probíhání přes překážky, procházení), hra s lidmi či jinými psy (např. přetahování, šťouchání, honění) a samozřejmě jídlo (pamlsky, krmení, nevábná zdechlinka). Odměny mohou přicházet od Vás (dáte psovi pamlsek, pohladíte ho, pohrajete si, podíváte se na něj), z okolí (jiný člověk, pach na zemi, zvěř) anebo může docházet k tzv. samo-upevňujícímu chování, tj. případ, kdy samo chování je pro psa odměnou a tedy upevňuje samo sebe (štěkání, drbání atp.).
Trest pro Vašeho psa je naopak cokoliv, co je mu nepříjemné a co si nepřeje, aby se mu dělo anebo mu brání v získání odměny. Zejména násilná forma trestu vede ke snaze vyhnout se působení trestu jakýmikoli prostředky a způsoby chování, které mohou být více nežádoucí než původní trestané chování. U psa nikdy nemůžete s jistotou vědět, co konkrétně právě trestáte. Trest nežádoucí chování pouze v daný okamžik zastaví, ale Vašeho psa nic nového nenaučí. Pro příklad – použijete trest, pokud Váš pes zrovna loví – při troše štěstí tedy zastavíte jedno konkrétní vyběhnutí za zvěří, ale v žádném případě psa do budoucna nenaučíte „nelovit“.
V dalším pokračování si probereme jednotlivé odměny a tresty
Autorka: Tereza Hladká
Je studentkou České zemědělské univerzity v Praze, oboru Kynologie. Absolvovala řadu seminářů a přednášek předních českých i zahraničních trenérů psů. V létě roku 2012 založila soukromé cvičiště „Jihočeská psí akademie“, jehož je majitelem a zároveň hlavním trenérem. Veškeré tréninky v této psí akademii jsou vedeny metodikou pozitivního posilování a to nejen tréninky poslušnosti, ale i všech psích sportů a speciálních tréninků.
K jejím koníčkům patří již od mala práce se zvířaty, posledních 14 let však věnuje veškerý volný čas aktivitám se psy. V současné době má své 4 psy a s těmi se věnuje zejména flyballu, dogtrekkingu, okrajově agility a obedience.
Více informací o ní naleznete na www.jcpa.cz
