Malé, pestrobarevné krevetky, které neustále prozkoumávají dno akvária, okusují řasy a schovávají se mezi rostlinami, si získávají stále více příznivců. Krevetkárium může být nádhernou živou dekorací i fascinujícím koníčkem. Pokud s chovem sladkovodních krevetek teprve začínáte, jednou z nejlepších voleb jsou Neocaridina. Tito drobní korýši vynikají pestrými barvami, zajímavým chováním a ve srovnání s náročnějšími druhy také poměrně snadnou péčí. Co všechno potřebují ke spokojenému životu?
Co jsou vlastně krevetky Neocaridina?
Neocaridina jsou drobné sladkovodní krevetky pocházející z východní Asie. V akvaristice se nejčastěji setkáte s druhem Neocaridina davidi, který se díky své přizpůsobivosti a snadnému rozmnožování stal jedním z nejoblíbenějších bezobratlých obyvatel akvárií. Dospělé samičky obvykle dorůstají délky přibližně 2,5 až 3 centimetry, zatímco samečci bývají o něco menší a štíhlejší. Při dobrých podmínkách se mohou dožívat přibližně jednoho až dvou let, někdy i déle. Ve volné přírodě mají tyto krevetky spíše nenápadné zbarvení, které jim pomáhá splynout s okolím. Díky dlouholetému šlechtění však vzniklo množství barevných variant, které dnes patří mezi hlavní lákadla jejich chovu. Neocaridina jsou navíc velmi aktivní. Neustále prohledávají rostliny, kameny, kořeny i substrát a sbírají drobné částečky potravy. Jejich pozorování proto rozhodně není nudné.
Červené, modré i žluté. Jakou barvu si vybrat?
Jedním z důvodů, proč jsou Neocaridina tak oblíbené, je jejich mimořádná barevná rozmanitost. Mezi nejznámější patří červená varianta Red Cherry, která bývá často doporučována začátečníkům. Intenzivněji vybarvené linie se prodávají například pod označením Sakura nebo Bloody Mary. Velmi atraktivní jsou také modré krevetky Blue Dream, výrazně žluté Yellow Fire, oranžové Orange Sakura nebo zelené varianty známé jako Green Jade.
Při výběru je však dobré myslet na jednu důležitou věc. Pokud do společného akvária umístíte různé barevné linie stejného druhu, mohou se mezi sebou křížit. V dalších generacích se pak často objevují méně výrazně zbarvení jedinci, včetně hnědavých nebo průsvitných krevetek. Chcete-li si proto dlouhodobě zachovat sytou barvu své kolonie, je lepší vybrat jednu barevnou variantu a tu samostatně rozmnožovat.
Jak velké akvárium krevetky potřebují?
Přestože jsou Neocaridina drobné, neznamená to, že jim postačí jakákoliv skleněná nádoba s vodou. Pro začátečníky je vhodné akvárium o objemu přibližně 20 až 30 litrů nebo větší. Zkušenější chovatelé sice dokážou udržovat krevetky i v menších nádržích, ale čím méně vody akvárium obsahuje, tím rychleji se mohou měnit její parametry. Větší objem proto poskytuje určitou rezervu při drobných chovatelských chybách. Stabilita prostředí je totiž pro krevetky mnohem důležitější než samotná velikost nádrže.
Krevetkárium by mělo být vybavené vhodným filtrem, osvětlením a dostatkem rostlin. Výbornou volbou jsou jemnolisté rostliny a mechy, například jávský mech, ve kterém krevetky nacházejí úkryt i drobnou potravu. Na dno lze použít jemný písek nebo drobný štěrk. Pro běžné Neocaridina bývá vhodný také neutrální substrát, který výrazně nemění chemické složení vody.
Bez kvalitní vody se krevetkám dařit nebude
Neocaridina jsou poměrně přizpůsobivé, přesto mají své nároky. Nejlépe se jim daří ve stabilní, čisté a dobře okysličené vodě. Pro jejich chov se obvykle doporučuje teplota přibližně 20 až 24 °C, i když krátkodobě mohou snášet širší rozmezí. Dlouhodobě vysoké teploty však mohou zkracovat jejich život a zvyšovat nároky na obsah kyslíku ve vodě. Vhodné pH se zpravidla pohybuje přibližně mezi 6,5 a 8,0. Důležitá je také přiměřená celková a uhličitanová tvrdost vody, protože minerální látky jsou nezbytné pro správnou tvorbu krunýře. Konkrétní hodnoty se mohou lišit podle chovné linie a podmínek, ve kterých byly krevetky odchovány. Při nákupu je proto dobré zjistit, na jakou vodu jsou zvyklé. Zásadní je především vyhýbat se prudkým změnám. Náhlé výkyvy teploty, pH nebo mineralizace mohou být pro krevetky nebezpečnější než mírně odlišné, ale dlouhodobě stabilní hodnoty. Amoniak a dusitany by měly být v zaběhnutém akváriu na neměřitelných hodnotách. Dlouhodobě zvýšené koncentrace dusičnanů je vhodné omezovat pravidelnou údržbou.
Nejdůležitější pravidlo: Nespěchejte se zabydlováním
Jednou z nejčastějších chyb začínajících chovatelů je vypuštění krevetek do čerstvě založeného akvária. Nová nádrž potřebuje čas, aby se v ní vytvořily funkční kolonie mikroorganismů, které pomáhají zpracovávat odpadní látky. Tento proces se označuje jako zabíhání akvária. Obvykle trvá několik týdnů, ale jeho dokončení nelze určit pouze podle kalendáře. Důležité je ověřit pomocí testů, že biologická filtrace správně funguje a nedochází k hromadění toxického amoniaku nebo dusitanů. Pro krevetky je navíc výhodné, když má akvárium již vytvořený přirozený biofilm. Jde o tenkou vrstvu mikroorganismů a organických látek na rostlinách, kamenech a dalších površích, kterou krevetky rády spásají. Dobře zaběhnuté a biologicky vyzrálé krevetkárium je proto mnohem vhodnějším domovem než dokonale čistá, ale čerstvě napuštěná nádrž.
Čím se Neocaridina živí?
Při pozorování krevetek si rychle všimnete, že téměř neustále něco sbírají a okusují. Jsou totiž všežravými sběrači, kteří se živí biofilmem, mikroorganismy, řasami a drobnými organickými zbytky. V akváriu však není vhodné spoléhat pouze na to, co si samy najdou. Zejména početnější kolonie potřebují také doplňkové krmení. Na trhu existují speciální granule a krmiva pro sladkovodní krevetky, která obsahují rostlinné i živočišné složky a potřebné minerály. Jídelníček lze příležitostně zpestřit například malým množstvím spařené cukety nebo jinou vhodnou zeleninou. Nespotřebované zbytky je ale nutné včas odstranit, aby se nezačaly rozkládat a nezhoršovaly kvalitu vody. Velkou chybou je překrmování. Krevetky jsou malé a potřebují mnohem méně potravy, než by se mohlo zdát. Přebytečné krmivo může rychle znečistit vodu a způsobit problémy celé kolonii.
Krevetky se pravidelně svlékají. Je to normální?
Začínající chovatelé se někdy vyděsí, když na dně akvária objeví průsvitný útvar připomínající mrtvou krevetku. Ve skutečnosti jde často pouze o svlečený krunýř. Krevetky mají pevnou vnější kostru, která neroste společně s jejich tělem. Aby mohly zvětšovat svou velikost, musí ji pravidelně svlékat a vytvářet novou. Tento proces se nazývá svlékání neboli ekdyze a je naprosto přirozený. Čerstvě svlečená krevetka má zpočátku měkčí krunýř, a proto se často ukrývá mezi rostlinami nebo dekoracemi. Svlečené krunýře není nutné okamžitě odstraňovat. Ostatní krevetky je mohou postupně okusovat a získávat z nich některé minerální látky. Pro bezproblémové svlékání je důležité vhodné složení vody, dostatek minerálů a stabilní prostředí. Opakované problémy se svlékáním mohou upozorňovat na nevhodné chovatelské podmínky.
Rozmnožování bývá příjemným překvapením
Jednou z největších radostí při chovu Neocaridina je jejich poměrně snadné rozmnožování. Pokud mají krevetky vhodné podmínky, dostatek potravy a v akváriu žijí samci i samice, mohou se rozmnožovat bez zvláštních zásahů chovatele. Samičku nesoucí vajíčka poznáte podle drobných kuliček přichycených pod zadečkem. Pomocí plovacích nožek je pravidelně ovívá a udržuje v pohybu. Vývoj vajíček trvá podle teploty a dalších podmínek přibližně tři až čtyři týdny. Poté se líhnou miniaturní krevetky, které už svým vzhledem připomínají dospělé jedince. Na rozdíl od některých jiných druhů akvarijních krevet nepotřebují Neocaridina pro vývoj mláďat brakickou ani mořskou vodu. Mláďata jsou však velmi drobná a zranitelná. Proto je důležité zajistit dostatek jemných úkrytů a zabránit jejich nasátí do filtru.
Mohou krevetky žít společně s rybami?
Představa akvária, ve kterém společně plavou barevné rybky a po dně pobíhají krevetky, je velmi lákavá. Ne každá kombinace je ale vhodná. Mnoho akvarijních ryb totiž považuje malé krevetky za potravu. Zvláště čerstvě vylíhlá mláďata jsou snadnou kořistí i pro některé drobnější druhy. Dospělé Neocaridina mohou s určitými mírumilovnými rybami soužít, ale ani tehdy nelze zaručit, že nedojde k lovení mladých jedinců. Pokud chcete pozorovat přirozené chování krevetek a těšit se z postupně rostoucí kolonie, je nejjistější samostatné krevetkárium bez ryb. Případnými dalšími obyvateli mohou být vhodní akvarijní plži. I zde je však potřeba myslet na velikost nádrže a celkové zatížení biologické filtrace.
Pozor na měď a nevhodné přípravky
Krevetky jsou citlivé na některé chemické látky, které mohou být pro ryby při běžných koncentracích méně problematické. Zvláštní pozornost si zaslouží přípravky obsahující měď, zejména některá léčiva určená pro akvarijní ryby. Vyšší koncentrace mědi mohou být pro krevetky toxické. To však neznamená, že jakékoliv stopové množství mědi je automaticky nebezpečné. Měď je v nepatrném množství také nezbytným stopovým prvkem. Riziko závisí především na její koncentraci a chemické formě. Při používání hnojiv, léčiv a dalších akvarijních přípravků je proto nutné vždy ověřit jejich vhodnost pro bezobratlé živočichy. Důležitá je také opatrnost při používání čisticích prostředků, insekticidů a sprejů v blízkosti akvária.
Kolik krevetek si pořídit na začátek?
Neocaridina jsou společenské v tom smyslu, že běžně žijí ve skupinách a v dobře zařízeném akváriu se vzájemně tolerují. Pro začínajícího chovatele bývá vhodné pořídit přibližně deset až patnáct jedinců. Taková skupina umožní pozorovat jejich přirozené chování a při zastoupení obou pohlaví nabízí dobrou šanci na rozmnožování. Při nákupu je důležité vybírat aktivní krevetky bez viditelných známek poškození nebo onemocnění. Ideální je získat je od spolehlivého chovatele, který dokáže sdělit parametry vody, ve které žijí. Po přinesení domů je nutné krevetky opatrně přivyknout novým podmínkám. Pokud se voda v přepravním sáčku výrazně liší od vody v akváriu, může pomoci postupná aklimatizace, například kontrolovaným přikapáváním akvarijní vody. Samotnou přepravní vodu je vhodné do akvária nepřelévat.
Malý vodní svět, který vás jen tak neomrzí
Krevetkárium s Neocaridina může být ideálním vstupem do světa sladkovodních bezobratlých. Barevné krevetky nezabírají mnoho místa, jejich pozorování je uklidňující a při správné péči se mohou úspěšně rozmnožovat. Přestože patří mezi méně náročné druhy, nejsou zcela bezúdržbové. Potřebují zaběhnuté akvárium, stabilní parametry vody, vhodnou potravu a pravidelnou, šetrnou péči. Pokud jim tyto podmínky dopřejete, odmění se vám fascinujícím pohledem do drobného podvodního světa. A možná brzy zjistíte, že sledování malých červených, modrých nebo žlutých krevetek je stejně zajímavé jako pozorování mnohem větších akvarijních ryb.
